Ing. Vladislav Benda

 Pan Vladislav Benda je v CERNu již 10.rok. Pracuje na úseku testování dipólových a kvadrupólových magnetů a jeho hlavní starostí je kryogenní část, tedy chlazení těchto magnetů o délce 15m a hmotnosti 35 tun na teplotu 1,9K, což je asi 271 stupňů Celsia pod bodem mrazu. Podrobnosti uvedu dále a nyní bych se chtěl věnovat informacím o jeho osobě.

Vladislav Benda ve své kanceláři. foto autor

Pan Benda vystudoval ČVUT v Praze, obor energetika se zaměřením na velmi nízké teploty. Po studiích měl možnost několik let pracovat v ruském středisku pro částicovou fyziku v Dubně u Moskvy, později v laboratoři DESI v Hamburku. V CERNu je již 10 let a zastává významnou pozici zástupce vedoucího sekce. Se svou rodinou bydlí v nedaleké vesnici poblíž Ženevy.
Jeho pracovní den začíná po 7.hodině, kdy nejprve zaveze děti do školy a v 8 hodin je již ve své kanceláři v budově B36. Jeho pracovní náplň je velmi pestrá. Skládá se nejen z administrativní práce, ale také především z práce v provozech, kde se bude postupně zkoušet všech 1296 dipólových magnetů a magnety kvadrupólové, kontroluje proces ochlazování, kontroluje napouštění supratekutého helia, kterým se chladí ony magnety, aby se staly supravodivými. Na oběd většinou zajíždí domů. Jeho  pracovní den obvykle končí v 19 hodin. V období, kdy se konají experimenty, bývá obvykle na pracovišti i o víkendech.
  Každý, kdo pracuje v CERNu musí ovládat angličtinu a velice žádaná je i znalost francouzštiny.Pan Benda navíc velmi dobře ovládá ruštinu, což jej staví do výhodnější pozice oproti domácím kolegům.
  Řeč se stočila i na zapojení českých firem do programů CERNu. Zakázka pro CERN je totiž obrovskou příležitostí pro firmy, neboť CERN jim  poskytuje know-how nejnovějších technologií, které pak mohou firmy použít i pro další zakázky. Firmy spolupracující s CERNem jsou ve světě velice dobře hodnoceny  a získávají lukrativní zakázky. Pan Benda se snaží zapojit české firmy, ale často se setkává s jejich nedostatečnou připraveností , pružností a pomalou odezvou na nabídku. Zpracování nabídek českých firem trvá mnohdy i měsíc, zatímco zahraniční jsou schopny dodat kvalitní nabídku ještě tentýž den, kdy byla firma oslovena. Dalším problémem je pro české firmy vyplňování nezbytných formulářů v anglickém jazyce. Inu, máme co dohánět a snad mladší generace s pružnějším myšlením a dobrou jazykovou výbavou by se měla rychleji dostat do rozhodujících funkcích v podnicích. S panem Bendou jsme se shodli v tom, že  je třeba, aby mladí lidé pracovali nějakou dobu v zahraničí, aby se tam naučili to, co u nás doma ještě není samozřejmostí.

Testovací stolice pro testování dipólových a kvadru- pólových magnetů o délce 100m.  foto autor

Pan Benda nás zavedl do obrovské haly, ve které se testují supravodivé magnety. Je totiž třeba do detailu napodobit podmínky, kterým budou magnety vystaveny. Tyto magnety jsou dvojího druhu. magnety dipólové mají za úkol ohýbat svazek částic podél celé asi 27 kilometrové dráhy. Kvadrupólové magnety korigují polohu svazku v trubici tak, aby byl přesně v jejich ose. Zkoušky všech 1296 dipólových magnetů a asi 400 kvadrupólových magnetů jsou časově náročné a trvají asi 4 roky.
Pan Benda je autorem několika zlepšovacích návrhů týkajících se řešení přechodu napájecích přívodů magnetů mezi místy různých teplot a tlaků.
Je nutno si totiž uvědomit, že teplota uvnitř magnetu je 271 stupňů Celsia pod bodem mrazu.
Podrobnější informace  můžete najít na  http://magnettestbench.web.cern.ch/MagnetTestBench/  .

Na pravém snímku dole můžete vidět průřez kvadrupólovým magnetem. Dva kruhové otvory uprostřed jsou trubice svazku, kterými budou létat svazky částic. Kolem je je vidět řez supravodivými cívkami. Obě trubice s cívkami jsou vloženy ve speciálním pouzdře, které musí snést enormní silové namáhání. Pouzdra obklopuje ocelové jádro, které uzavírá magnetický indukční tok. Ostatní otvory jsou určeny pro chlazení supratekutým héliem na teplotu 1,9K (-271 stupňů C).

Připojení magnetu (vpravo) na testovací stolici stolici (vlevo)  foto autor

Vnitřní část kvadrupólového magnetu (průměr asi 70cm, délka 15m, přesnost výroby zlomky milimetru)  foto autor